neděle 3. července 2016

to nejlepší na koncertě sigmy, aneb beats for love

jako správná smažka z frýdku jsem se jela už třetí rok podívat do ostravy na jeden z nejpsychopatičtějších festivalů v čr. beats for love. letos by možná stačil název "třídenní koncert sigmy", protože nikoho nezajímalo nic jinýho než tohle. páteční rekordní návštěvnost, cedule "sold out", údajný podplácení sekuriťáků, vedro a ten nejnasranější a největší dav kokotů. pokrytecky jsem se byla podívat na všechny tři dny. jak se říká, darovanému koni na zuby nehleď a když máš fesťák za rohem a přijedou ti kámoši, tak o lajnap se nezajímej.
nyní již bez ladu a skladu, nejsvětlejší momenty ostravský megalomanský akce, který v rámci zbytku zářily jak ty nejvybroušenější diamanty.


STANTON WARRIORS (UK)
nebudu lhát. taky jsme si řekli, že bychom se na sigmu mohli podívat. když jsme se ale snažili prodrat alespoň do jakýkoliv vzdálenosti o který by bylo možný říct, že jsme alespoň formálně na koncertě, málem nás ušlapalo přibližně tisíc lidí, nějaká paní nás seřvala, že se nehejbem (nebylo KAM se pohnout) a nějaký omezenec mi šahal na zadek. sedli jsme si teda na deset minut na trávu, úplně mimo stage a mně pak napad spásnej nápad. stanton warriors.
breakbeatová stage byla v porovnání s hlavní absolutně prázdná a naše banda propařila v první řadě celý, naprosto skvělý set. naše nová sjetá kámoška v červených šatech s nejbizarnějšíma tanečníma kreacema jen všemu přidávala na grádech.
bylo mi trochu líto, že warriors nedávali víc tracků z "the warrior", ale když jsme se spolupařícím týpkem (jeden z přibližně pěti lidí na koncertě kteří vypadali, že přišli schválně a ne omylem) po mojí pravý ruce zaslechly první tóny get up, všechno budiž odpuštěno.


WWW
dokud bude sifon psychopat a véčka budou vystupovat, budou mně zajímat. nechala jsem si letos hloupě utéct už dva koncerty, takže začínat celou festivalovou experience (hned po nekonečných řadách a zkurveně debilní organizaci naprosto všeho co se vstupů týče) zrovna tímhle, byl moc hezkej dáreček.
hodně lidí nemá rádo poslední trend www, a to sice vystupování s pavlem fajtem. já jsem naopak fanda. živý bicí sice ubíraj od všeobecný divnosti vystoupení, ale co bicí ubíraj, sifon dohání electric boogie choreografiema. milesa se svým lookem učitelky výtvarky je taky k nezaplacení.
vystoupení bylo skvělý, výběr songů taky skvělej. co už nebylo tak skvělý a dost mi zkazilo náladu, byla banda skandujících vymatlanců, kteří všichni chcípnou bez blízkých sami někde v koutě bolestivou smrtí, jelikož ve třech čtvrtinách setu začali vyřvávat pil c-ho a véčka tak evidentně několik songů osekali. 
vy, vypatlanci kteří jste si neuvědomovali, že nejste na předkapele nějakýho týpka s copánkama, ale na festivale, kde nevystupuje jen jedna věc, a posrali jste mi to, usmažte se v pekle.


MIDI LIDI
kdo ze sebe nikdy neudělal hopsajícího kreténa na koncertě midi lidí, by měl bejt smutnej a napravit to. největší partoška, nejlepší nálada, nejbolavější nohy. absolutní rave na přídavek - operace "kindigo!" byl skoro stejně tak skvělej, jako když petr marek mezi písničkama povídá "jak se vám to líbí, colours?" a několik minut si neuvědomuje, že si splet festival.
kupodivu se kolem ani nemotalo moc lidí, s ksichtama "co se to sakra děje, kam jsem se to dostal", ale všichni vypadali upřímně veselí, že jsou tam kde jsou. na ostravu a zbytek programu rozhodně příjemný překvapení. děkujeme kapele zrní, kabát a chinaski.


JAMES COLE
nejbizarnějším aktem festu se pro mě hned po celém programu / publiku na techno stagei stalo "cosi" pod taktovkou jamese coula. jestli si coula pamatujete jako tlustýho mastňáka s vtipnejma featama třeba u psh, nebo jako tlustýho mastňáka s orionem z projektu orikoule, nebo jako tlustýho mastňáka kapitána lásku, tak na všechny tyhle věci zapomeňte, páč coul je ostříhanej, hubenej a dělá numetal. anglicky. cože?
že mu vyšlo nový album orfeus mi úplně uniklo, stejně jako informace, že je naprosto příšerný. po dnešním poslechu nelze jinak, než souhlasit. včerejší show ale byla o něčem úplně jiným.
don koulijon naběhl na stage kde měl celou kapelu, totálně zefektovaný vokály, nejhlasitější zvuk z celýho víkendu a hlavně všechny úplně v píči. z koncertu uteklo přibližně pětasedmdesát procent lidí, kteří jednoduše nezvládli pseudoartrapmetal na elektronickým festivale a zůstali jen srdcaři a lidi tak nametení, že nevěděli kde jsou. coul dával jednu uřvanou skladbu za druhou (kluk furt ještě od dob kapitána lásky zvláda dost obstojně zpívat), a divnoatmosféra se dala krájet. za mě skvělý. když ještě přidal hajlajts v podobě "onatomá" a "nasrat" z jeho starejch dobrejch časů před vystudováním filozofie, odcházela jsem nadšená.


a to je asi tak všechno. mohla bych psát i jen o tom, jak moc bylo všechno na píču, jak špatně byly něterý věci zorganizovaný a vyřešený, kolik idiotů jsem potkala, kolik lidí v jinejch dimenzích jsem potkala a jakej je hnus když je vedro a jakej je hnus když prší, ale už jsem nadávala celej víkend. radši jsem si teda udělala výcuc toho, co bylo fajn. tak se taky mějte fajn a pojeďte příští rok taky. je to tam hrozný.


v pátek jedu na creepko, tak pak třeba příjde další článek, kdo ví!

Žádné komentáře:

Okomentovat